Jan Hus na hranici

Dne 6. července 1415 byl na břehu Rýna upálen kazatel a církevní reformátor Jan Hus, pocházející z Husince u Prachatic. K trestu smrti byl odsouzen církevním koncilem, pořádaným v Kostnici na jihu Německa.

Již v roce 1410 byla na Husa uvalena klatba za kacířství, jež spočívalo v jeho kázáních proti církevním praktikám té doby. Kritizoval hlavně bohatství a moc církve a prodej odpustků. V českých zemích šířil učení anglického teologa a předchůdce reformace Jana Viklefa, jehož knihy byly církví prohlášeny za kacířské. Před kostnickým koncilem si Jan Hus mohl zajistit mírnější trest doživotního vězení, kdyby odvolal své učení a podřídil se církevním autoritám. On však odolal všemu nátlaku a na svém učení trval, i když si byl dobře vědom, co ho čeká. Po půl roce věznění byl před hradbami města upálen a jeho popel byl vysypán do Rýna. Smrt Jana Husa vzbudila v českých zemích vlnu velkého rozhořčení, která vedla ke vzniku husitského hnutí.