Bartolomějská noc

V noci z 23. na 24. srpna 1572 vypukla ve Francii tzv. bartolomějská noc, při které dal král Karel IX., podporovaný svou matkou Kateřinou Medicejskou, vyvraždit francouzské protestanty (hugenoty).

Masakr započal v Paříži v době, kdy se konala svatba královy sestry Markéty z Valois s navarrským králem Jindřichem, příznivcem protestantů, která měla potvrdit náboženský mír. Tento sňatek však nebyl uznán papežem a katolický lid se proti němu vzbouřil. Dva dny po atentátu na admirála Gasparda de Coligny, vojenského i politického vůdce hugenotů, napadl dav rozvášněných katolíků protestanty, kteří přijeli kvůli svatbě Jindřicha Navarrského do Paříže. Vlna násilí se rychle šířila do dalších míst Francie a během několika týdnů jí padlo za oběť tisíce až desetitisíce protestantů – přesný počet zavražděných se nepodařilo vyčíslit. Bartolomějská noc přinesla zásadní zvrat ve francouzských náboženských válkách, neboť znamenala velké oslabení francouzských protestantů.